Kjótský protokol nahradila Pařížská dohoda (dále také Dohoda), která byla přijata v prosinci 2015, a to smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Cílem Pařížské dohody je provedení ustanovení Úmluvy, nahrazuje Kjótský protokol (po roce 2020). Dohoda vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Vnitrostátní redukční příspěvky, angl. Nationally determined contributions (dále jen NDC), se … Číst více
Globálně se o této problematice začalo jednat již na konci minulého století. Tato diskuse se následně promítla do tzv. Kjótského protokolu (dále také Protokol) k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, který byl přijat v prosinci 1997. Země Přílohy I Úmluvy se v Protokolu zavázaly do konce prvního kontrolního období (2008–2012) snížit emise skleníkových plynů … Číst více
Na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 byla přijata Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UN Framework Convention on Climate Change / UNFCCC, Rio de Janeiro 1992), která vstoupila v platnost 21. března 1994. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (dále také Úmluva) má v současné době … Číst více
Problematika udržitelnosti a změny klimatu se v současné době řeší téměř permanentně. Fyzické dopady změny klimatu již pociťuje většina lidí na naší planetě. Nebezpečími klimatické krize se ale státy zabývají od konce minulého století. Na počátku byla Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Uhlíková stopa firem je měřítkem dopadu činnosti organizace na životní prostředí, vyjádřené jako množství vypuštěných skleníkových plynů. Zahrnuje emise oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a dalších plynů, které přispívají k globálnímu oteplování. Výpočet uhlíkové stopy se vztahuje na celkovou činnost firmy, od výroby po dopravu a spotřebu energie. Firmy s velkou uhlíkovou stopou mají vyšší … Číst více
Počínaje obdobím roku 2024 budou velké společnosti a následně i kótované střední a malé společnosti, budou povinny podle novely zákona o účetnictví zpracovávat zprávy o udržitelnosti, jako samostatnou část výroční zprávy. Do zákona o účetnictví byla transponována evropská právní úprava problematiky ESG. Tato problematika se dotkne i společností, které sice nenaplňují kritéria pro její povinné … Číst více
Před dvěma lety byl Evropskou komisí přijat návrh nařízení, kterým se zavádí mechanismus tzv. uhlíkového vyrovnání na hranicích. Tento mechanismus je znám pod zkratkou CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism). CBAM zavádí výběr tzv. uhlíkového cla z dovozu výrobků a surovin ze třetích zemí, jejichž výroba souvisí s vysokými emisemi skleníkových plynů. Jedná se o mechanismus, … Číst více
Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, nabyla účinnosti více než sedm měsíců po nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, se navíc transponuje nebo adaptuje na platné evropské předpisy. Jedná se o šest směrnic EU a tři nařízení. Vyhláška upravuje řadu oblastí … Číst více
Odpadovým hospodářstvím u původců odpadů jsou činnosti zaměřené na předcházení vzniku odpadu a na nakládání s odpadem před jeho předáním do zařízení k dalšímu nakládání s odpadem (tedy odpadové společnosti). Nakládáním s odpadem se rozumí jeho soustřeďování, shromažďování, skladování, sběr odpadu, úprava odpadu, využití odpadu, odstranění odpadu, obchodování s odpadem nebo přeprava odpadu. U původce … Číst více
