Vysoké teploty přitom neznamenají jen nepříjemné pracovní prostředí, ale mohou zaměstnancům založit i konkrétní nároky podle pracovněprávních předpisů.
Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu představuje práce ve vysokých teplotách významné zdravotní riziko. Přehřátí organismu může vést k úpalu, tepelnému vyčerpání, dehydrataci i zhoršení soustředění a reakcí, což zvyšuje pravděpodobnost pracovních úrazů.
Maximální přípustná teplota závisí na náročnosti vykonávané práce. Pro administrativní zaměstnance pracující převážně vsedě činí limit 27 °C, u lehké manuální práce 26 °C. Naopak u fyzicky náročných profesí jsou limity výrazně nižší – například u těžké manuální práce pouze 20 až 24 °C.
Rozhodující přitom není pouze teplota vzduchu. Při hodnocení pracovního prostředí se používá tzv. kulový teploměr, který zohledňuje také sálání okolních ploch. Například v provozech se sklářskými pecemi může být teplota vzduchu relativně přijatelná, avšak vlivem sálavého tepla je skutečná tepelná zátěž podstatně vyšší.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. ukládá zaměstnavatelům povinnost zajistit zaměstnancům bezplatný ochranný nápoj, pokud při práci dochází ke zvýšeným ztrátám tekutin.
U kancelářských profesí vzniká tento nárok zpravidla při teplotě 31 °C, zatímco u některých lehkých manuálních prací již od 27 °C. U fyzicky náročných profesí může povinnost poskytovat ochranné nápoje vzniknout i při podstatně nižších teplotách, protože rozhodující je zejména předpokládaná ztráta tekutin během směny.
Zaměstnavatel musí zajistit doplnění nejméně 70 % ztracených tekutin a minerálních látek. Zatímco administrativní pracovník obvykle potřebuje přibližně jeden litr nápoje za směnu, zaměstnanci vykonávající těžkou manuální práci mohou potřebovat dva až tři litry.
Právní předpisy zaměstnavatelům nenařizují instalaci klimatizace. Pokud však klimatizace na pracovišti je, doporučuje se, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nepřesahoval přibližně 6 °C.
V případech, kdy klimatizace není k dispozici, by měl zaměstnavatel přijmout jiná opatření ke snížení tepelné zátěže, například zajistit větrání, stínění, chladicí zařízení nebo upravit organizaci práce.
U venkovních prací je vhodné zajistit zaměstnancům možnost práce ve stínu prostřednictvím přístřešků, stínicích sítí nebo jiných ochranných prvků.
S ohledem na očekávané tropické počasí by zaměstnavatelé měli zkontrolovat, zda jejich pracoviště splňují požadavky na ochranu zaměstnanců před tepelnou zátěží a zda jsou připraveni zajistit pitný režim i další opatření vyplývající z platné legislativy.