Podle statistik Hasičského záchranného sboru ČR požáry budov a staveb způsobily škody ve výši asi 3,7 mld. Kč.
Každý komerční subjekt je povinen vybavit své prostory prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními. Studie ukazují, že již úvodní fáze projektování a konstrukce budov má zásadní vliv na průměrný počet požárů za rok.
Aktivní ochrana se primárně týká požárně bezpečnostních zařízení, která jsou v budově schopna rozpoznat a hasit požár. V praxi jde o elektrické požární signalizace a hlásiče, stabilní hasičské zařízení jako hasicí přístroje či sprinklery a současně zařízení pro odvod tepla a kouře.
Oproti tomu pasivní ochrana zahrnuje především konstrukční a dispoziční řešení staveb, aby co nejdéle vzdorovaly ohni bez dalšího zásahu člověka. To znamená zabránit šíření plamenů a kouřových plynů a potlačit tepelné účinky ohně uvnitř budovy. Cílem je umožnit včasnou evakuaci lidí i rychlý zásah záchranných týmů.
Nejčastěji se nyní používají vápenocementové nebo sádrové nástřiky, zpěňovatelné nátěrové hmoty a deskové obklady. Vedle toho však existují i další architektonické a konstrukční faktory, které ovlivňují protipožární bezpečnost a evakuační plán budovy. To vše by mělo být bráno v potaz při navrhování a výstavbě nových budov.