Jak to letos dopadne?
Při průměrné zimě bychom se zemním plynem mohli v České republice vystačit s tím, že se zásobníky vyčerpají na 0 až 20 % kapacity.
Jedním ze současných problémů je i přibližně desetinásobně vyšší cena na vtláčení zemního plynu do zásobníků oproti minulosti. Omezená je i možnost získat finanční krytí pro vtláčení zemního plynu u velkých obchodních společností. S tím právě souvisí obrovské zvýšení nákladů, které ovlivňuje i budoucí naplněnost zásobníků a ceny zemního plynu.
V minulosti cenově poměrně sjednocená Evropa je nyní výrazně rozpojena. Země, které jsou spojené s toky zemního plynu z Ruska měly na konci září ceny, které se pohybovaly okolo 200 euro/MWh. Zatímco země tradičně orientované na LNG měly cenu o cca 100 euro níže. Tento stav však nebude trvat věčně.
I v budoucnosti se malé toky zemního plynu z Ruska budou podílet na stanovení tržní ceny. LNG se dnes pohybuje na 80 až 90 euro/MWh, ale dlouhodobě lze uvažovat o 40 až 50 euro/MWh. Tato úroveň by měla být pro náš průmysl přijatelná.
Podle aktuálních údajů došlo v ČR k 18% meziročnímu poklesu spotřeby zemního plynu s tím, že hlavní denní odběr zůstal poměrně stejný a je velmi důležité jej umět pokrýt. O to důležitější je naplněnost zásobníků a zejména její realizovatelnost i v příštím roce, pokud se dodávky plynu z Ruska zcela zastaví.
Lze předpokládat, že situace v plynárenství se uklidní v horizontu roku 2025. Důležitým předpokladem k tomu je dobudování LNG terminálů v Německu a jejich propojení s plynovody, kterými plyn může dotéci do České republiky. V rok 2023 bude zásadní snížit spotřebu zemního plynu, a tudíž i závislost na něm.
