S pokračujícím obdobím sucha řeší řada obcí nedostatek vody a zvažuje omezení její spotřeby. Mezi nejčastější opatření patří zákaz napouštění bazénů, zalévání zahrad nebo mytí automobilů pitnou vodou. Ne vždy je však jasné, kdo je oprávněn takové omezení vydat a jakým způsobem.
Podle § 6 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, může vodoprávní úřad ve veřejném zájmu upravit, omezit nebo zakázat obecné nakládání s vodami, pokud to vyžaduje například dlouhodobé sucho nebo nízký stav vodních zdrojů. V případě obcí je tímto vodoprávním úřadem obecní úřad.
Omezení využívání pitné vody se přitom může vztahovat například právě na napouštění bazénů, zalévání zahrad nebo jiné činnosti, které nejsou nezbytné pro běžnou spotřebu domácností. Pokud se zákaz týká všech odběratelů pitné vody na území obce, nevydává se jako individuální rozhodnutí, ale formou opatření obecné povahy.
Vodní zákon zároveň stanoví, že opatření obecné povahy se vydává bez správního řízení, musí obsahovat odůvodnění a nabývá účinnosti již dnem vyvěšení na úřední desce. Obec tak může na kritický nedostatek vody reagovat velmi rychle.
Pravomoc vydat takové opatření náleží obecnímu úřadu jako vodoprávnímu úřadu, nikoliv zastupitelstvu obce, radě obce ani samotnému starostovi, přestože starosta stojí v čele obecního úřadu. To umožňuje přijmout potřebná omezení i v situaci, kdy není možné včas svolat zasedání zastupitelstva nebo rady obce.