Větrné elektrárny patří mezi nejdiskutovanější zdroje energie. Zatímco jedni je považují za cestu k levnější a čistší elektřině, druzí upozorňují na jejich dotování a zpochybňují jejich ekonomický přínos. Jaká je ale realita?
Podívejme se na modelový scénář, který ukazuje, jaký dopad by mělo vybudování 100 nových moderních větrných elektráren v České republice. Cílem není přesně předpovědět budoucnost, ale na základě dostupných dat odhadnout, jak by se taková investice mohla projevit v nákladech na výrobu elektřiny, spotřebě paliv nebo provozu elektrizační soustavy.
Model počítá se 100 moderními větrnými elektrárnami o výkonu 7 MW. Takový počet představuje realistický scénář, který by zvýšil instalovaný výkon větrné energetiky v České republice nad hranici 1 GW a znamenal by významný impuls pro rozvoj tohoto obnovitelného zdroje.
V současnosti je v Česku přibližně 220 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 372 MW. Přidání dalších 100 moderních turbín by sice zvýšilo jejich počet jen na zhruba 320, díky jejich výrazně vyššímu výkonu by ale celkový instalovaný výkon vzrostl téměř na trojnásobek – na přibližně 1 072 MW.
Současné větrné elektrárny jsou výrazně výkonnější než zařízení instalovaná před deseti nebo patnácti lety. Běžně dosahují výšky 200 až 250 metrů a výkonu kolem 6 až 7 MW na jednu turbínu.
Ve výpočtu je uvažována varianta se 7MW turbínami. Celkový instalovaný výkon nové stovky větrníků by tak činil 700 MW.
Při průměrném využití výkonu okolo 25 %, kterého lze u moderních vysokých turbín v českých podmínkách dosahovat, by tato instalace ročně vyrobila přibližně 1,5 TWh elektřiny. To odpovídá průměrnému trvalému výkonu zhruba 175 MW.
Při orientačních investičních nákladech kolem 45 milionů korun za 1 MW instalovaného výkonu by výstavba 700 MW nových větrných elektráren představovala investici přibližně 31,5 miliardy korun.
Tyto náklady však v modelu nejsou zahrnuty mezi veřejné výdaje, protože je standardně nesou soukromí investoři. Při hodnocení dopadů na ekonomiku je proto důležitější sledovat zejména vliv na ceny elektřiny, spotřebu paliv, emise a náklady na provoz elektrizační soustavy.
V navazující části modelu budou proto porovnány především veřejné přínosy a náklady spojené s výrobou elektřiny z větru.