Některé společnosti se předem připravily na cenový skok energií, který pro ně nebyl tak výrazný jako pro jiné, které neměly nakoupenou energii na rok 2023 nebo dokonce musely postupně nakupovat i na rok 2022. Pro tyto společnosti byl tento posun mnohonásobný – tří-, čtyř- až pětinásobný.
Společnosti se musely pečlivě zamyslet nad svými náklady. Samozřejmě se to, co bylo vynaloženo na energie, promítlo do cen služeb nebo výrobků pro konečné uživatele. To jsme všichni pocítili. Ale věřím, že jsme se z toho poučili a budeme se lépe připravovat na nové situace, které jsme dosud neznali.
Poté se přistupuje ke koncepčním energetickým studiím, které by měly ukázat, jaké kroky je třeba podniknout v jednotlivých letech a jak by měly navazovat na sebe. Typickým výsledkem této koncepce, v podstatě souboru opatření, je například energetický audit. Mnoho společností sice provádí energetický audit, ale často ho pouze považují za splnění povinnosti vyplývající z legislativy. A najednou vidíme, že se to dostává na vyšší úroveň řízení a řeší se to. Protože jde o velké sumy, často v řádu milionů korun. Proto jsou firmy ochotné diskutovat a podrobněji řešit otázku koncepce a auditu. Ale očekávají také požadovaný efekt. To znamená, že to nebude jen dokument, který skončí ve šuplíku. Skutečně se bude jednat o navržená opatření a čísla, která budou logická a dobře promyšlená. Základní myšlenkou je, že energetický audit musí být zaplacen bez ohledu na cenu – ať už je to 150 000 nebo 750 000 Kč. Není to jen nějaký výdaj, ale investice, která se vrátí. A pokud se v tomto období objeví jakákoliv dotace na pořízení kotlů, tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky, určitě se musí využít.
Úspora po provedených opatřeních se pohybuje mezi 15 až 20 %. Pokud hledáme něco pozitivního na této situaci, je to jedna z věcí, které se začalo věnovat mimořádná pozornost.