Aktuálně platí, že odběratelé za elektřinu platí maximálně 6 050 Kč/MWh, a za plyn 3 025 Kč/MWh, plus distribuční a další regulované legislativní platby. Zbytek dodavateli doplatí stát, který na tuto formu pomoci s drahými energiemi do konce roku podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely vydá přibližně 60 miliard korun. Od 1. 1. 2024 však stát s doplácením končí.
Většina dodavatelů v současné době nabízí ceny pod vládními stropy. V době energetické krize, z důvodu obav o ještě vyšší ceny většina odběratelů podepsala nové smlouvy a zafixovala si dodávku elektřiny či plynu na dlouho dopředu. Většinou na tři roky. Vzhledem k tomu, že energetická krize vypukla v loňském létě, mohou mít tito odběratelů před sebou ještě téměř dva roky s cenami nad vládním stropem.
Důsledky ukončení vládního stropu
Konec zastropování cen energií prostřednictvím kompenzačního mechanismu bude mít negativní dopad na vybrané domácnosti a firmy. Ty najednou budou muset platit vyšší ceny za elektřinu i plyn. To může vést k nižší kupní síle, vyšší inflaci a snížené konkurenceschopnosti české ekonomiky. Zastropování cen energií sice mělo zabránit tomu, aby se ceny dostaly do nepřiměřené výše, ale zároveň přineslo riziko zkreslení trhu.
V případě firem se může stát, že budou muset zvýšit ceny svých výrobků a služeb, aby pokryly vyšší náklady na energie, což bude mít dopad na jejich konkurenceschopnost.